Pohon všech kol bez zmatků: AWD a 4WD jednoduše vysvětleno
Když se řekne pohon všech kol, spousta řidičů automaticky předpokládá, že AWD a 4WD znamenají totéž. Ve skutečnosti jde ale o dva odlišné systémy, které se hodí pro jiné situace. Jeden je ideální pro běžné silnice, déšť a zimu. Druhý přichází ke slovu tam, kde končí asfalt a začíná bláto, písek nebo hluboký sníh. Pokud se v těchto zkratkách ztrácíte, tady je jednoduché a srozumitelné vysvětlení.
AWD a 4WD: Podobné na první pohled, jiné v praxi
AWD, tedy all-wheel drive neboli pohon všech kol, je navržený hlavně pro provoz na silnici. Umí posílat výkon motoru na všechna čtyři kola, a to buď trvale, nebo podle potřeby. Výsledkem je lepší rozjezd a jistější pohyb na mokré, zasněžené nebo kluzké vozovce.
4WD, označované také jako 4x4, funguje jinak. Jde typicky o systém určený pro náročnější podmínky, zejména mimo silnici nebo na velmi kluzkém povrchu. Řidič jej obvykle zapíná ručně pomocí otočného ovladače, tlačítka nebo páky. Po aktivaci dojde k propojení přední a zadní hnací soustavy tak, aby se obě nápravy otáčely stejnou rychlostí.
Laicky řečeno: AWD je skvělé pro každodenní jistotu na silnici, zatímco 4WD je nástroj do terénu a do situací, kdy opravdu potřebujete maximum záběru.
Jak funguje AWD
Hlavní výhodou AWD je, že se přizpůsobuje jízdním podmínkám bez nutnosti zásahu řidiče. Mnoho těchto systémů průběžně rozděluje točivý moment mezi přední a zadní kola podle toho, kde je zrovna potřeba lepší trakce. Některé systémy dokonce za určitých podmínek přecházejí do režimu dvoukolky kvůli nižší spotřebě a pohon všech kol připojí až ve chvíli, kdy zaznamenají prokluz.
AWD je zároveň konstruováno tak, aby mohlo bez problémů fungovat na asfaltu. V zatáčkách totiž každé kolo potřebuje urazit trochu jinou dráhu a otáčet se jinou rychlostí. AWD s tím počítá a umožňuje jednotlivým kolům pracovat přirozeně. Právě proto je dnes AWD běžné u moderních SUV, osobních aut a čím dál častěji i u pickupů.
U sportovních a výkonných vozů navíc AWD pomáhá přenést výkon motoru na silnici při prudké akceleraci nebo rychlém průjezdu zatáčkou. Auto tak působí jistěji a lépe využívá svůj výkon.
Jak funguje 4WD
4WD je oproti tomu robustnější řešení pro náročné podmínky. Když řidič systém aktivuje, přední a zadní náprava se „uzamknou“ dohromady. To znamená, že se otáčejí stejnou rychlostí a dostávají stejný podíl síly.
V terénu je to obrovská výhoda. V písku, blátě nebo hlubokém sněhu má vůz jistotu, že síla motoru míří minimálně na jedno přední a jedno zadní kolo, aniž by musel systém čekat na prokluz nebo zásah elektroniky. Právě proto je 4WD doménou aut se skutečnými terénními ambicemi.
Na silnici má ale tento princip zásadní omezení.
Proč se 4WD nehodí na suchý asfalt
Při zatáčení se všechna čtyři kola auta přirozeně otáčejí různou rychlostí. Přední kola opisují jiný oblouk než zadní, vnitřní kola jiný než vnější. AWD je na to připravené. 4WD však při zapnutí nutí přední i zadní nápravu točit se stejně.
Na suchém asfaltu to vede k nepříjemnému pnutí v pohonném ústrojí. Řidič může cítit cukání, chvění nebo slyšet, jak pneumatiky poskakují a „kvičí“. Dlouhodobé používání 4WD na pevném povrchu zvyšuje opotřebení pneumatik a zatěžuje techniku vozu. Navíc může být i nebezpečné, protože zhoršuje schopnost auta plynule zatáčet.
Na sněhu, ledu, blátě nebo šotolině to naopak nevadí, protože kola mohou po povrchu lehce proklouznout a rozdíly v otáčkách se tím vyrovnají.
Existují i auta, která mají obojí
Některé vozy kombinují výhody obou systémů. Řidič si u nich může vybrat režim AWD, často označený jako Auto nebo 4Auto, a vedle toho i klasický režim 4WD, například 4High. Takové auto se pak může v běžném provozu chovat jako pohodlný a bezpečný vůz s AWD, ale v náročném terénu nabídne schopnosti plnohodnotné čtyřkolky.
Typicky bývají k dispozici i další režimy, například 2High pro pohon jedné nápravy nebo 4Low pro velmi těžký terén.
Jak poznat, co vlastně máte v autě
Nejjednodušší odpověď najdete v manuálu k vozu. Pokud obsahuje varování, že systém nemáte používat na suché vozovce, jde o 4WD. Pokud takové upozornění chybí, bývá to zpravidla AWD.
To je důležité nejen pro správné používání auta, ale i při koupi nového vozu. Dvě podobně vypadající zkratky totiž mohou v reálném světě znamenat úplně jiný zážitek z jízdy.
AWD ani 4WD nejsou zázrak na všechno
Mnoho lidí si po první zimní smyku nebo zapadnutí myslí, že nutně potřebují AWD nebo 4WD. Tyto systémy skutečně pomáhají při rozjezdu a akceleraci na kluzkém povrchu, protože přenášejí sílu na čtyři kola místo dvou. V tomto směru mají proti dvoukolce výraznou výhodu.
Je ale zásadní pochopit jednu věc: AWD ani 4WD vám nepomohou lépe zatáčet ani brzdit. V zatáčce i při brzdění rozhodují hlavně pneumatiky a přilnavost k povrchu. Brzdy navíc pracují na všech čtyřech kolech bez ohledu na to, jestli auto pohání dvě, nebo čtyři kola.
Pokud tedy chcete v zimě skutečně zvýšit bezpečnost, často uděláte větší službu správnou sadou zimních pneumatik než samotným pohonem všech kol.
Co si z toho odnést
Pokud hledáte jistotu na mokru, ve sněhu a při každodenním ježdění, AWD je pro většinu řidičů praktičtější a vhodnější řešení. Pokud ale jezdíte do terénu, taháte se z bláta, písku nebo hlubokého sněhu a potřebujete opravdu odolný systém, pak dává smysl 4WD.
Rozdíl mezi AWD a 4WD není jen technická drobnost v katalogu. Je to rozdíl mezi systémem pro běžný provoz a nástrojem pro náročné podmínky. A čím lépe mu budete rozumět, tím lépe si vyberete auto, které bude sedět právě vašemu stylu jízdy.
Zdroj: Autorský text Ondřeje Nejedlého
