Jak se Škodě podařilo přeskočit Toyotu? Odpověď leží v jednom segmentu

 02. 06. 2026      kategorie: Zajímavosti

Škoda zažila na evropském trhu mimořádně silný vstup do roku 2026. V prvním čtvrtletí se mezi automobilkami dostala na druhou příčku podle počtu registrací nových osobních vozů v prostoru EU 27+4. Před ní zůstává už jen Volkswagen. Za českou značkou naopak zůstala i Toyota, a to v rozdílu necelých tří tisíc aut.

Snímek obrazovky 2026-06-01 v 17.36.54
Foto: Škoda Elroq RS | Škoda Storyboard

Na první pohled může jít o drobný odstup, který se během několika měsíců snadno promění. Důležitější než samotné pořadí je ale trend. Škoda se už delší dobu neopírá jen o tradiční bestseller v podobě Octavie nebo o silné SUV se spalovacími motory. Stále výrazněji jí pomáhá elektrická nabídka, která přestává být doplňkem a začíná být jedním z hlavních motorů růstu.

Během prvních tří měsíců roku zaregistrovala Škoda v Evropě 222 528 osobních aut. Toyota se dostala na 219 664 vozů. Rozdíl 2 864 kusů v takto velkém objemu sice nepředstavuje žádný nedostižný náskok, ale potvrzuje, že česká automobilka pokračuje v posunu, který naznačila už v předchozím roce. Tehdy uzavřela Evropu na třetím místě a zároveň ukázala, že elektromobily v jejím podání začínají oslovovat mnohem širší publikum než dřív.

Za úspěchem nestojí jeden jediný model. Škoda těží z mimořádně vyváženého portfolia. Octavia si dál drží pozici klíčového pilíře a s 46 900 vozy zůstává nejsilnějším modelem značky. Výrazně pomáhá i Kodiaq s 35 600 kusy, stejně jako Kamiq a Fabia, které se oba drží nad hranicí třiceti tisíc aut. To je důležitá zpráva: značka stále stojí pevně i na spalovacích modelech, které zákazníci dobře znají a kterým důvěřují.

Skutečně zajímavý příběh se ale odehrává jinde. Model Elroq se během prvního čtvrtletí dostal na 29 700 dodaných vozů a poprvé tak překonal Karoq, který skončil na 24 900 kusech. Jinými slovy: v rámci kompaktních SUV začíná elektrická varianta přebírat iniciativu. Neznamená to, že by zákazníci hromadně opouštěli Octavii nebo tradiční motorizace jako celek. Spíš se ukazuje, že právě kategorie menších a středních SUV je místem, kde se elektromobilita začíná prosazovat nejrychleji.

Velkou roli v tom hraje jednoduchá kombinace: výbava, parametry a cena. Právě Elroq se trefil do prostoru, kde už zákazník nemá pocit, že za elektrický pohon platí dramatický příplatek bez reálného přínosu. Základ modelové řady startuje na 799 tisících korunách, zatímco spalovací Karoq začíná na 699 tisících. Rozdíl kolem sta tisíc korun už pro řadu lidí nepůsobí jako nepřekročitelná bariéra, zvlášť pokud auto berou na financování nebo firemní leasing.

Největší pozornost přitom přitahuje verze Elroq 85. Nabízí výkon 210 kW, tedy 286 koní, zadní pohon a baterii s kapacitou 82 kWh. To nejsou čísla, která by měla sloužit jen do katalogu. V praxi jde o parametry, které z auta dělají velmi svižné rodinné SUV: zrychlení na stovku za 6,6 sekundy, točivý moment 545 Nm a papírový dojezd přes 530 kilometrů podle konfigurace. Není překvapením, že právě tato varianta tvoří více než polovinu objednávek celé modelové řady.

Na trhu navíc Elroq nepůsobí jako přestřelená nabídka. Ve srovnání s konkurencí stojí cenově velmi rozumně. Kia EV3 sází víc na dojezd a nižší vstupní cenu, ale nenabízí stejnou dynamiku. Volvo EX30 Long Range se pohybuje cenově podobně, jenže s kratším dojezdem. Volkswagen ID.4 zase staví na podobné technice a výkonu, ale cenově míří výrazně výš. Pro zákazníka, který chce použitelné elektrické SUV bez pocitu, že platí prémii jen za logo nebo trend, je to silný argument.

Samozřejmě, tabulkové hodnoty nejsou všechno. Reálný dojezd elektromobilu zůstává jedním z klíčových témat a Elroq není výjimkou. V běžném smíšeném provozu dává smysl počítat zhruba s 450 až 500 kilometry. Na dálnici při ustálené rychlosti kolem 130 km/h už je realističtější rozmezí 350 až 400 kilometrů. V zimě a při dálniční zátěži může číslo klesnout i pod 320 kilometrů. To není slabina jednoho modelu, ale běžná realita současných elektromobilů.

Právě tady se hezky ukazuje, proč si Octavia stále drží tak silnou pozici. Pro řidiče, kteří pravidelně polykají dlouhé dálniční trasy nebo týdně najedou stovky kilometrů bez prostoru na plánování nabíjení, zůstává klasický spalovací model praktičtější volbou. Elroq tedy ve skutečnosti nebojuje o stejného zákazníka jako Octavia. Mnohem příměji míří proti Karoqu a podobným kompaktním SUV, kde dnes už elektrická varianta dává stále většímu počtu lidí ekonomický i uživatelský smysl.

Zajímavý je i širší kontext. Elektrické modely Škody meziročně výrazně posílily a elektrifikované vozy už tvoří více než čtvrtinu všech dodávek značky. Elroq a Enyaq dohromady přinesly 51 800 aut, což je objem, bez kterého by cesta na druhé místo v Evropě vypadala podstatně méně přesvědčivě. Jinak řečeno: růst značky už dnes nestojí jen na loajalitě ke známým jménům, ale i na schopnosti nabídnout elektromobil, který působí jako normální auto pro normální život.

A tím změna nekončí. Škoda dál rozšiřuje elektrickou část nabídky. Na jedné straně chystá dostupnější model Epiq, který má oslovit širší publikum hledající menší elektrický vůz s rozumným dojezdem. Na druhé straně připravuje větší rodinný model Peaq, jenž má nabídnout až sedm míst a ambice vlajkové lodi. Z toho je dobře patrné, že elektromobilita už u značky není experiment ani marketingový doplněk. Stává se plnohodnotnou součástí hlavního byznysu.

Druhá příčka v Evropě sama o sobě ještě nic negarantuje. Tak těsný náskok se může rychle rozplynout. Jenže důležitější než jednorázový výsledek je proměna, která za ním stojí. Škoda se už neopírá jen o tradici, známé jméno a rozumný poměr ceny a užitné hodnoty ve světě spalovacích aut. Stejnou logiku se jí začíná dařit přenášet i do elektromobilů.

A právě v tom je celý význam jejího současného úspěchu. Nejde jen o to, že prodala víc aut než jeden z nejsilnějších rivalů. Jde o to, že se mění struktura toho, co zákazníci od značky chtějí. Ještě nedávno byla elektrická Škoda spíš zajímavou alternativou. Dnes už je pro část trhu první volbou.

Zdroj: Škoda Auto

 Autor: Michal Fencl