Mercedes v ohrožení: Americký Senát řeší pravidla, která ho mohou odstřihnout od trhu
Mercedes-Benz se nečekaně ocitl v ohnisku amerického politického boje proti čínskému vlivu v automobilovém průmyslu. Návrh zákona, který schválil senátní výbor pro obchod, měl původně ještě více utáhnout šrouby čínským automobilkám. V praxi ale může tvrdě dopadnout i na německou značku, která v USA prodává statisíce aut ročně.
Problém je v nově navrženém pravidle, podle něhož by na americkém trhu neměly působit automobilky s více než 15% čínským vlastnickým podílem. Mercedes-Benz má přitom 20% pasivní čínské vlastnictví. Pokud by zákon prošel v této podobě, automobilka by se mohla ocitnout mimo hru na jednom ze svých klíčových trhů.
Senátoři si zjevně začínají uvědomovat, že návrh zasahuje mnohem širší okruh firem, než zřejmě zamýšleli. Předseda výboru Ted Cruz připustil, že legislativa bude muset projít změnami. Republikánský senátor Bernie Moreno z Ohia pak uvedl, že Mercedes by mohl dostat čas na splnění nových podmínek až do roku 2030. Ve hře jsou i možné výjimky.
Návrh zákona připravili Moreno spolu s demokratickou senátorkou Elissou Slotkin z Michiganu. Jejich cílem je převést do zákonné podoby omezení, která už dříve nastavila administrativa Joea Bidena. Opatření má definitivně zablokovat vstup čínských automobilek na americký trh a zároveň zabránit tomu, aby si Čína našla cestu do segmentu osobních a lehkých užitkových vozů jinými cestami.
Právě tady ale vzniká zásadní spor. Kritici upozorňují, že takto napsaná pravidla nedopadají jen na čínské výrobce, ale i na zavedené globální značky se složitější vlastnickou strukturou. A Mercedes je nejviditelnějším příkladem.
Případný zákaz by nebyl jen symbolickou ranou. Mercedes-Benz prodal ve Spojených státech v roce 2025 více než 343 tisíc vozů a v zemi zaměstnává tisíce lidí. Jakýkoli zásah do jeho amerických operací by tak měl dopad nejen na samotnou značku, ale i na dealery, zaměstnance a dodavatelský řetězec.
Automobilka zatím volí opatrný tón. Podporuje legislativu zaměřenou na ochranu národní bezpečnosti, zároveň ale dává najevo, že chce zabránit tomu, aby nové zákony poškodily její fungování na americkém trhu.
Situace se navíc dál vyostřuje i mezi samotnými výrobci. Ted Cruz obvinil General Motors, že prosazovala hranici 15 % mimo jiné proto, aby dostala Mercedes z trhu a pomohla tím Cadillacu. GM to odmítá a tvrdí, že podpora zákona není namířená proti žádné konkrétní automobilce, ale má chránit americkou výrobu a konkurenceschopnost domácího průmyslu.
Do debaty vstupuje i nepříjemná realita pro americké značky. Vazby na čínskou výrobu nebo kapitál totiž nejsou výjimkou ani u nich. Buick Envision vyráběný v Číně se má přesunout do USA v roce 2028 a Ford pracuje na přesunu čínsky vyráběných Lincolnů. Ukazuje se tak, že oddělit americký autoprůmysl od Číny není ani zdaleka tak jednoduché, jak politická rétorika naznačuje.
Podobná opatření už ostatně měla konkrétní dopady. Z amerického trhu má po modelovém roce 2026 odejít Polestar, protože je většinově vlastněný čínskou Geely. Naopak Volvo dostalo povolení pokračovat v prodeji. I to naznačuje, že konečné rozhodování nebude stát jen na původu značky, ale především na detailech vlastnické struktury.
Zákon se do finální podoby ještě může výrazně proměnit. Už teď je ale zřejmé, že Washington otevřel mnohem komplikovanější hru, než původně plánoval. Místo jasného úderu proti čínským automobilkám se rozběhla bitva, která může zasáhnout i evropské výrobce a odhalit, jak hluboce jsou světové automobilové trhy navzájem propojené.
Zdroj: Mercedes Benz
