Automotive pod tlakem: Ekonomové varují, že cla mohou stáhnout Evropu do kontrakce
Německý automobilový průmysl se znovu ocitl v roli „první linie“ – tentokrát ne kvůli emisím nebo elektromobilitě, ale kvůli Grónsku. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že uvalí punitive (trestní) cla na země, které podporují Grónsko a staví se proti jeho plánu „zmocnit se“ ostrova. A právě tady zaznívá varování, které v Berlíně nikdo nechce slyšet: podle německé asociace automobilového průmyslu VDA by takový krok měl pro Německo i Evropu „obrovské“ náklady.
Cla jako politická páka – a auta jako snadný terč
Podle dostupných informací má jít o desetiprocentní cla na zboží z osmi evropských zemí, mezi nimiž má být i Německo, Francie a Británie, a to s účinností od 1. února. Současně se mluví o postupném navyšování sazeb až na 25 % od června. Jinými slovy: nejde o jednorázové gesto, ale o eskalaci, která by firmám zvedala náklady v čase a nutila je reagovat za pochodu.
Auta (a vše kolem nich) jsou pro podobná opatření ideální cíl. Automobilový průmysl je viditelný, politicky citlivý a zároveň extrémně provázaný s exportem. Když se zvednou bariéry na americkém trhu, dopad se neprojeví jen na finálních vozech, ale i na dílech, logistice, subdodavatelích a investicích, které se plánují roky dopředu.
Největší problém? Ne číslo na celnici, ale nejistota
Možná ještě horší než samotná sazba je otázka, co bude zítra. Firmy řeší, zda Trump své hrozby skutečně naplní, jestli cla později nezmizí díky dohodě nebo soudnímu rozhodnutí, případně zda půjde vyjednat výjimky přes lobbying. Tohle „čekání na verdikt“ má reálnou cenu: odkládají se investice, přehodnocují se dodavatelské řetězce a management se místo inovací věnuje krizovým scénářům.
A v automobilovém světě platí jednoduché pravidlo: když se zastaví rozhodování, zastaví se i tempo. Vývoj, kapacity, náběhy výroby – všechno je navázané na stabilní předpoklady. Jakmile se z obchodní politiky stane geopolitická ruleta, firmy platí už jen tím, že musí držet otevřené všechny varianty.
Dopad by mohl být širší než jen „problém aut“
Ekonomové upozorňují, že masové zavedení cel by mohlo vést k výrazné kontrakci evropské ekonomiky. A i když se často skloňuje, že část tlaku vyřeší automatizace, umělá inteligence a robotizace, realita má brzdy: v některých klíčových sektorech zatím roboti nejsou dost připravení ani dost nákladově efektivní, aby rychle nahradili levnou lidskou práci.
To znamená, že případné škody se nemusí „samovolně“ vyrovnat technologickým skokem. Mohou se naopak přelít do zaměstnanosti, cen a investiční aktivity napříč ekonomikou – a automobilky by byly jen nejviditelnějším symbolem problému.
Evropa na křižovatce
V jádru celé situace je nepříjemná volba: ustát tlak amerických cel, nebo změnit politický postoj vůči Trumpovu kontroverznímu záměru kolem Grónska. Ať už se Evropa rozhodne jakkoli, jedno je jisté: pokud se obchodní politika začne používat jako trest za geopolitický nesouhlas, nejde jen o jednu epizodu – jde o precedens.
A právě proto VDA mluví o „obrovských“ nákladech. Nejde jen o procenta na faktuře. Jde o to, že se do cen a plánů evropského průmyslu může natrvalo zapsat nová položka: geopolitické riziko jako standardní daň za export.
Zdroj: Patria.cz
