Vypadal jako malý Viper a měl stát pakatel. Proč Dodge Demon nikdy nevznikl
Existují koncepty, které šokují vzhledem. A pak jsou tu takové, které bolí ještě víc tím, že se nikdy nedostaly do výroby. Přesně to je případ Dodge Demon — zapomenutého roadsteru, který mohl nabídnout styl malého Viperu za peníze, za které si lidé běžně kupovali Mazda MX-5.
Na první pohled šlo o velmi chytrý nápad. Chrysler chtěl postavit lehký, jednoduchý a dostupný sporťák pro řidiče, kteří netouží po brutálním výkonu, ale po čisté radosti za volantem. Auto, které by připomínalo klasické britské roadstery typu Triumph TR nebo MG, jen bez jejich typických vrtochů. Jinými slovy: sportovní vůz 21. století, který nastartuje pokaždé a nenechá po sobě na podlaze garáže louži oleje.
Ne soupeř pro muscle cars, ale pro Miatu
Dodge Demon nebyl zamýšlen jako přímý rival silnějším a větším roadsterům typu Pontiac Solstice nebo Saturn Sky. Ty sice působily atraktivně, ale ve srovnání s Mazdou MX-5 byly větší, těžší a ke skutečné zábavě často potřebovaly až přeplňovanou verzi motoru.
Demon měl jít jinou cestou. Byl navržen jako kompaktnější, lehčí a obratnější sportovní auto, které se filozofií blíží právě Miatě. Odhadovaná hmotnost kolem 2600 liber, tedy zhruba 1180 kilogramů, a rozložení hmotnosti 50:50 naznačovaly, že by mohlo nabídnout velmi vyvážené jízdní chování. Nešlo o sprintéra na rovinkách, ale o auto pro radost v zatáčkách.
Baby Viper pro běžné smrtelníky
To, co dělalo Demon opravdu přitažlivým, byl jeho design. Dodge do něj otiskl kus DNA slavného Viperu, ale ve výrazně menším a dostupnějším balení. Nízká příď, dramatické proporce, ostré linie a typická maska s motivem „crosshair“ dávaly vozu agresivní výraz, aniž by působil přehnaně.
Přední část kombinovala kočičí tvar světlometů, výraznou masku chladiče a kapotu, která v některých úhlech připomínala spíš Jaguar XK8 než klasický Dodge. Profil auta pak jasně odkazoval na Viper, ale zadní partie přidávaly vlastní charakter. Někomu mohla připomenout směs Porsche Boxster, Audi TT a možná i trochu nečekaného Fordu Ka. Výsledek však nebyl nudný ani tuctový — naopak. Demon působil jako koncept, který měl charisma a uměl zaujmout i v davu mnohem dražších aut.
Celý koncept navíc využíval karbonové prvky a přiznával je i v detailech, například na rámu čelního skla, opěradlech sedadel nebo dvojici samostatných ochranných oblouků za posádkou. Lak Bright Amber Pearl pak zvýrazňoval proměnlivost křivek podle dopadu světla.
Rozměry, které dávaly smysl
Demon nebyl jen hezká studie bez technické logiky. Jeho proporce dávaly velmi dobrý smysl pro lehký roadster. Na délku měřil 156,5 palce, stál na rozvoru 95,6 palce a svou šířkou i výškou se držel v teritoriu kompaktních sportovních aut.
Zajímavé bylo i to, že Dodge myslel na použitelnost víc než někteří konkurenti. Auto mělo skutečný kufr — ne jen úzký otvor nebo odkládací prostor nouzově vtlačený za sedadla. Díky chytrému balení palivové nádrže a řešení zadní části se do něj vešla dokonce sada golfových holí. Na roadster této velikosti šlo o nečekaně praktickou vlastnost.
Skromný výkon, ale správná filozofie
Pod kapotou se měl objevit čtyřválcový motor o výkonu 172 koní a točivém momentu 165 lb-ft, spojený se šestistupňovým manuálem. Zrychlení z 0 na 60 mph bylo odhadováno na 7,1 sekundy a maximální rychlost na 130 mph.
Na papíře tedy Demon nevypadal jako zabiják supersportů. A to bylo vlastně dobře. Jeho smyslem nebylo ohromit čísly, ale nabídnout poctivý řidičský zážitek za rozumné peníze. Přesně v tom spočívala jeho největší síla. Měl být autem, které si nekupujete kvůli tabulce parametrů, ale kvůli tomu, jak se v něm cítíte na okresce.
Zároveň tu ale byl prostor pro silnější variantu. Pokud by si trh žádal ostřejší verzi, Chrysler teoreticky mohl sáhnout i po přeplňovaném 2,4litrovém motoru z Caliberu SRT-4 s výkonem kolem 300 koní. To by z nenápadného roadsteru udělalo opravdu velmi ostrou hračku.
Sen Chrysleru o levném sporťáku
Na celém projektu bylo možná nejzajímavější to, jak realisticky působil. Chrysler si s myšlenkou malého dostupného sportovního auta pohrával už od konce 90. let a Demon vypadal jako koncept, který se opravdu snažil najít obchodní smysl.
Klíčem měl být takzvaný světový model. Nejen Amerika, ale i Evropa měla být trhem, kde by podobné auto mohlo fungovat. Odhadovaný potenciál 40 000 kusů vypadal jako dostatečně silný argument, aby takový projekt dával ekonomicky smysl.
A teď přichází část, kvůli které Demon dodnes působí jako promarněná šance: cena. Trevor Creed naznačoval, že sériová verze by mohla stát přibližně o 5000 dolarů méně než Mazda MX-5 nebo Pontiac Solstice. Jinak řečeno, Dodge chtěl nabídnout stylový roadster za cenu okolo 15 000 dolarů. To zní i dnes skoro neuvěřitelně.
Proč se nikdy nevyráběl?
Právě ambiciózní cena byla zároveň největší překážkou. Postavit atraktivní zadokolku s vlastní platformou, slušným podvozkem, manuální převodovkou a designem, který nepůsobí levně, za tak nízkou částku bylo extrémně těžké. Myšlenka byla krásná, ale účetní oddělení z ní nejspíš tolik nadšené nebylo.
Dalším problémem byly některé detaily konceptu. Například horní rám čelního skla zasahoval poměrně výrazně do výhledu vyšších řidičů. U sériového auta by se musel přepracovat, což by mohlo změnit proporce. Otázky vyvolávalo i řešení střechy — koncept ji ve skutečnosti ani neměl, pouze teoretické řešení. Některé prvky by tak ve výrobě musely projít výraznou revizí.
Technicky navíc Demon využíval i některé komponenty z Chrysleru Crossfire, což sice pomáhalo při stavbě konceptu, ale neznamenalo to automaticky jednoduchou cestu k levné sériové výrobě.
Auto, které mohlo zaplnit prázdné místo po britských roadsterech
A právě proto Dodge Demon dodnes fascinuje. Nebyl to extravagantní sen bez šance na realizaci. Naopak. Byl to nápad, který dával až nebezpečně dobrý smysl. Lehký roadster, který by navázal na tradici dostupných britských sporťáků, ale přidal americký designový šmrnc a moderní techniku.
Nemusel být extrémně praktický. Nemusel být ani šíleně rychlý. Stačilo, aby byl lehký, zábavný, cenově dosažitelný a dostatečně charismatický. Přesně takový totiž Dodge Demon byl.
Možná proto je dnes tak snadné litovat, že zůstal jen konceptem. Protože některá auta nezapomeneme kvůli tomu, co dokázala. Ale kvůli tomu, co všechno mohla být.
Zdroj: Autorský text Michala Fencla, General Motors
